galerie Pictura

Tikal Václav (1906 - 1965)

Fata morgana I., 1962

Velmi významné dílo, nejen tím, že bylo vybráno na ikonickou výstavu čs. umění do Bochumi (tenkrát Západní Německo), ale také svoji přelomovostí, vedle celkového surrealistického vyznění není bez zajímavosti syntéza konstruktivistických prvků v dolní polovině obrazu s abstrakcí v horní části. Právě v 60. letech se rozvíjející abstrakce Tikala též ovlivnila. Obraz nebyl původně určen k prodeji, měl zůstat v rodině autora, odkud jej získal předchozí majitel.

Holub Josef (1870 - 1957)

Lodě na Vltavě (pískové lodě u Železničního mostu), 1913

Vystaveno 1955, Dům osvěty v Kralupech n. Vltavou, č.k. 8.

Působivá ukázka mistrné Holubovy krajinomalby. Soulad mezi nádherně namalovanou vodní plochou a okolní přírodou, do níž jsou zasazeny pískové lodě přináší velkou impresionistickou harmonii. Obraz byl namalován v bezprostřední blízkosti železničního mostu v Kralupech nad Vltavou, které jsou součástí autorova života.

Kars Jiří (Georg) (1880 - 1945)

Sedící akt v přírodě, (1925)

Z přiloženého odborného znaleckého posudku PhDr. A. Paříka:
"Karsův obraz Sedící ženský akt patří do série jeho aktů a figurálních kompozic, příznačných pro neoklasicistické období 20. letech. Kars tehdy vytvořil desítky menších i větších obrazů, v nichž hledal svůj ideální typ ženské postavy, jejíž klidná krása by odpovídala touze po harmonickém světě a věcné monumentalitě nového klasicismu. Jana Orliková o jeho tvorbě tohoto období napsala: „Zejména v rozmezí let 1925–1927 vznikly Karsovy nejlepší obrazy.“ Náleží k nim v českých sbírkách také Sedící akt z GU v Karlových Varech a Sedící ženský akt se dvěma tulipány z MG v Brně, zčásti však i známá Žena s papouškem (1926) z NG v Praze.
V případě nabízeného Karsova obrazu Sedící ženský akt máme výjimečnou možnost se poprvé seznámit s obrazem, který byl vzorem těchto známých obrazů z českých sbírek a který můžeme také díky jim spolehlivě datovat do roku 1925. Na rozdíl od obrazů z Karlových Varů a Brna se jedná o první variantu této kompozice, která nese jasné znaky Karsovy práce na původním zpracování tématu. Především se to týká samotného aktu ženy, malovaného podle skutečnosti, což je patrné zejména ve zcela konkrétní podobizně patrně španělské ženy, která zachycuje osobně charakterizovaný typ. Týká se to ale i celé kompozice sedící postavy, s pravou nohou přehozenou přes levou, kterou si přidržuje rukou, zatímco druhá volně splývá a drží růžovou osušku. Daleko volněji je k propracované sedící postavě doplněno přírodní prostředí, s dvojitým kmenem stromu vpravo a šedorůžovou hladinou jezera v pozadí. Odlišné zpracování je dobře patrné v textuře malby, Karsův podpis vpravo dole je poněkud zakryt dalšími tmavými tahy štětce.
Ze zmíněných navazujících obrazů je volnější variantou poněkud větší Sedící akt (1926) z GU v Karlových Varech (Siblík 53, Orliková 124). Akt sedící mladé ženy je pouze poněkud více natočen doprava a celkově malířsky volněji zpracován. Změnil se pouze tvar kmene stromu vpravo a spíše zelená hladina jezera, nikoli však typ postavy (která má pouze nohy vedle sebe). Obraz je malován daleko volněji, protože vzor kompozice byl již podrobně zpracován. Ještě daleko úžeji na Sedící ženský akt navazuje Sedící ženský akt se dvěma tulipány (1927) z Moravské galerie v Brně (Siblík 56, Orliková 127), který je sice větší, ale z našeho obrazu vychází v mnoha detailech: týká se to zejména kompozice sedícího aktu i španělského typu ženy s lehce idealizovanou původní podobiznou, včetně účesu a náušnice. Samotný akt je poněkud robustnější, ale jinak ve všech ohledech sleduje svůj vzor, včetně přehozené nohy a pohybu rukou, pouze v pravé drží místo osušky dva tulipány. Poněkud více je změněno krajinné pozadí na břehu jezera, vpravo s mohutným a zakřiveným kmenem stromu a vodní hladinou v pozadí – změny v některých detailech navazují na zmíněný Sedící akt z GU v Karlových Varech (1926). Celkově však obě kompozice vycházejí velmi věrně z nabízeného obrazu, který monumentalizují v duchu dobového klasicismu. Díky tomu můžeme obraz Sedícího ženského aktu velmi přesvědčivě datovat do roku 1925. Kars si zřejmě svého obrazu velmi vážil, neboť se stal nejen základem uvedených známých obrazů z poloviny 20. let, ale i inspirací jeho pozdějších orientalizujících aktů z 30. let jako Odalistka (1929 Paříž) nebo Ráno (1933 GHMP). ".

Slavíček Antonín (1870 - 1910)

Cesta do Kameniček, (1906)

Přiložena odborná restaurátorská expertíza akad. mal. Z. Grohmanové a odborné znalecké posudky Prof. PhDr. P. Wittlicha, CSc. a PhDr. Mgr. M. Zachaře.

Prvním majitelem díla byl malíř Václav Březina. Vzadu dopis A. Slavíčka jeho rodině.

z přiloženého posudku PhDr. Mgr. M.Zachaře:
„…Soudím, že předmětný obraz je významným objevem a byl nejspíše částí souboru menších a středních kameničkovských maleb, z nichž podle některých vytvářel pak v ateliéru rozměrné obrazy, určené často pro výstavy, například ve spolku Mánes. Štětcový rukopis je uvolněný, chvatný a energický, obraz byl malován soudím ve šťastné chvíli, bez jindy přítomného neklidu. Obraz, jehož kolorit je nejblíže k obrazu Z Kameniček VIII (v Tomešově monografii pod č. 230), se bezprostředně váže k dalším malbám z let 1905-1906, které působí ještě realističtěji – Motiv z Kameniček (Tomeš 185) nebo Z Kameniček IV (Tomeš 192). Malířská skvrna je v tomto Slavíčkově obraze ještě dosti autonomní , celkový záběr přehledný a srozumitelný, barevnost křehká, povrch malby jakoby otevřený. V technických parametrech podložky, rozměru a provedení shledávám další doložitelné a pravost potvrzující paralely u obrazů Vesnické stavení na svahu nebo Vesnička (Tomeš 128, 170). Určitá postřehnutelná líbeznost celkového vyznění díla, oproti většině až depresívně působících studií, pak napovídá, že obrazy tohoto typu nebyly až tak ojedinělé. Posuzovaný obraz doprovází cenná přítomnost Slavíčkova kondolenčního dopisu rodině spolužáka Václava Březiny, z jehož širší rodiny obraz pochází….“

Suška Čestmír (1952 - )

Stojící kukla, (1997-98)

Nabízená plastika je reprodukována přímo v Suškově monografii: Jiří Olič-Čestmír Suška, Gallery 2013, str. 133

Jetelová Magdalena (1946 - )

Bez názvu, (2020)

Jedinečná sběratelská příležitost získat dílo evropské hodnoty s vazbou na české umění.