Popis:Vystaveno: 1961, Antonín Slavíček: Životní dílo, Jízdárna Pražského hradu, Praha, č.k. 101
Reprodukováno:
1. Katalog z výstavy Národní Galerie v Jízdárně Pražského hradu, str. 66, obr. 101
2. J.Tomeš -Antonín Slavíček, Odeon, Praha 1966, č. soupisu díla 269
Obraz galerijní i sběratelské vysoké hodnoty, dílo vysoce hodnocené autorem v monografii, vystavované a dvakrát publikované. O obraze se traduje, že jej zničil Slavíčkův syn Jan (malíř 1900-1970) v době, kdy pod vlivem avantgardy zatracoval postimpresionismus (který ovšem stál i na začátku jeho malířské dráhy). Obraz s největší pravděpodobností zachránil prof. Slánský, zakladatel moderního restaurátorství. Dílo bylo po dlouhá desetiletí v majetku prof. M. Holého (skvělého malíře a výtečného znalce umění a sběratele) a jeho rodiny. V posledních dvaceti letech byly „Chalupy“ chloubou výtečně sbírky pražského významného podnikatele a sběratele.
Citace z monografie J. Tomeše k tomuto dílu:
"Z obrazů rozpracovaných či sotva začatých (STODOLY V KRASKOVÉ a STODOLA), které si malíř odvážel na počátku podzimu, je nejzávažnější velké plátno CHALUP. Dílo později téměř zničené bylo zachráněno opatrným restaurováním zřejmě jen s velkým úsilím. Obraz, násobící monumentální koncepce hostišovské (POHORSKÁ VESNICE, 1902) nebo KAMENIČEK (1904), je natolik hotov, že poznáváme bez nebezpečí omylu velký záměr. Přesto dojem, který máme, není zdaleka dojmem zamýšleného konečného účinku. Zvlášť popředí zůstalo jen lehce načrtáno šmolková modř potoka, velmi dráždivá vzhledem k celku a dnes už nijak nerušící přesto, že je jen podmalbou, tvoří zvláštní syrovou a naléhavou harmonii s červenohnědým tónem, ostřejšími zeleněmi, olivovou a teplou hnědí. Okrová cesta v zelených (ztemněly hodně!), na střechách chalup bohatě rozrůzněná šeď, harmonizovaná s modrou, fialovou a červenou, dává nám nahlédnout, jak Slavíček v důležitém bodě vývoje staví barvou svoje díla."
Informace o autorovi:Nejvýznamnější žák Mařákovy krajinářské školy a nejobdivovanější autor české krajinomalby, jehož dílem vrcholí český impresionismus. Žákem Mařáka byl dvakrát, poprvé školu opustil 1891 a vstoupil do kláštera , (v té době 1893 vystavuje poprvé s Uměleckou besedou, m.j. Studie kosatců I a II, které jsou pro svou světelnou barevnost a projasněnost považovány v jeho raném období za přelomová díla, která předznamenala jeho tvorbu na několik dalších let), 1894 se k Mařákovi vrátil (do r. 1897). Od r. 1889 vystavoval na všech členských výstavách Mánesa. Slavné a šťastné období jeho tvorby začíná pobytem v Okoři (1897-1901), 1900 v Chotěboři, Hostišově (1902), Střítěži (1903) a zejména v Kameničkách (1903-05). Po smrti Mařáka přebírá na čas jeho školu, 1907 cestuje po Evropě, 1908 maluje zejména pohledy na Prahu.
