Informace o autorovi:Malíř a ilustrátor. V roce 1918-1919 studoval malířskou školu Josefa Boháče na Malé Straně, dále v roce 1919-1920 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Emanuela Dítěte. Ve 20. letech často pobýval v Paříži, kde se stýkal s řadou kolegů, např. Josefem Šímou, Františkem Tichým, Toyen a Janem Zrzavým, a také s Adolfem Hoffmeistrem, který v Paříži inicioval založení Domu československé kultury. Na počátku pobytu navštěvoval umělecké školy. Mezi jeho učiteli byli A. Lhote, F. Leger, O. Friesz a F. Kupka. Za války vězněn v koncentračních táborech a ve věznicích ve Francii, Maroku a na Martiniku, během věznění v La Santé pomaloval vězeňské stěny freskami. Tvorba ve vězení se stala základem ke vzniku řady kreseb s biblickými náměty, ale i s tématy hrůz vězení. V roce 1941 se dostává do USA, kde pobývá až do roku 1947, poté dojíždí zpět do vlasti. Po návratu do vlasti opět navázal kontakty s přáteli, mezi které patřil například Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Bedřich a Oldřich Stefannovi, František Tichý a další. V roce 1948 vystavuje ve Vilímkově galerii a v roce 1949 v galerii Ars Melantrich ilustrace k Erbenově básni Svatební košile. Tyto ilustrace vyšly knižně v roce 1952 v nakladatelství Vyšehrad. Vedle české literatury fascinovalo Diviše např. i dílo Edgara Allana Poea, v 50. letech vytvořil ilustrace k jeho povídkám. V této době rovněž pracuje na biblických tématech.