galerie Pictura

Mikulka Jan (1980 - )

Vana II, 2014

Kalvoda Alois (1875 - 1934)

Chlapec v kroji, (okolo r. 1900)

Z přiloženého odborného znaleckého posudku PhDr. Mgr. M. Zachaře: "... Malířsky s gustem vyvedená a sytými barvami vyživená vesnická partie evokuje realitu počasí v kontrastech prosluněných a zastíněných částí, zdařile jsou vystiženy jednotlivé materiály, střechy, kolmo k divákovi situovaná kamenná nerovná zídka, charakter stavebních substancí , přičemž esencí léta je efekt lehce větrného vzedmutí na pozadí scény stojícího chlapce – krojovaného šohaje. Obraz tak není nikterak banální, nýbrž hraje umnou kombinací světelných a vzduchových valérů míšených podle aktuálního lomu světla. Kalvoda takovými obrazy oslovil nejedno středoevropské pódium již kolem roku 1900 a začlenil se tak do početného chóru krajinářů vzývajících současné směry jako opozitum vůči staré škole ateliérové zahnědlé malby. Jako rodák z moravských Šlapanic se tam každoročně vracel, vzpomínal na časy dospívání a v této emoci vytvořil někdy krátce po roce 1900 tuto efektní malbu. Jde o kvalitní umělcovu práci věrohodného provedení z jeho vyzrálé tvůrčí periody nepoznamenané ještě nadprodukcí. ".

Nejedlý Otakar (1883 - 1957)

Expresivní krajina, (1915-17)

Dílo galerijní hodnoty vytvořené na sklonku nejlepší tvůrčí epochy O. Nejedlého. Bylo to právě kolem roku 1915-18, kdy se vrátil k čistě expresivnímu významu tak, jak jej používal v letech 1906-14. Díla z tohoto období a takového rozměru se na trhu téměř nevyskytují.
Z přiloženého odborného znaleckého posudku PhDr. Mgr. M. Zachaře: "...Posuzovaný obraz je typem expresionistické krajiny, k níž autor zamířil velmi záhy již kolem roku 1908 v Itálii a i ve zralém věku k ní přes všechny možné odbočky inklinoval. Válečný čas přinesl několik rozměrných až dvoumetrových pláten a velké napřímení k typu monumentální krajiny. I proto byl právě Nejedlý povolán na Akademii obnovit zaniklou krajinářskou školu (1925). Tyto hutné v koloritu sonorní obrazy baladického ladění jsou osobitou autorskou variací na ikonické Slavíčkovy vysočinské obrazy hledající sepětí člověka s přírodou v až trochu blouznivých tužbách, přičemž vytvořily tehdy jistý slohový typ, k němuž se přimkli nejen Nejedlého žáci, ale třeba i Zdeněk Rykr. Ovšem tomuto mohutnému období předcházela léta, kdy se v Nejedlého díle mísí expresionismus s náběhy k vitalismu, pro nějž je právě fauvistická barevnost příznačná. Tento krásný koloristicky bohatě orchestrovaný obraz je přesvědčivým Nejedlého dílem někdy z let 1915-1917 a nese v sobě všechny zásadní atributy jeho vyzrálé tvorby. Obdobný obraz je publikován v monografii Lidmili Hanzlové, Praha Odeon 1984.".

Vobecký František (1902 - 1991)

Noční výjev (Bez názvu), (30. léta)

Rozměrné, Kandinským inspirované dílo z doby, kdy stejně jako členové Devětsilu Vobecký překonal poetismus a pomocí lyrického kubismu vytváří novou obrazovou skutečnost vyznačující se prolínání forem, tlumeným koloritem a dramatickou a energickou kompozicí.
Jedná se o výrazově působivé Vobeckého dílo, kterých se na trhu mnoho nevyskytuje.

Zykmund Václav (1914 - 1984)

Ležící žena, 1947

Mrkvička Otakar (1898 - 1957)

Ležící akt na pobřeží, (přelom 20. a 30. let)

Vzácné dílo Otakara Mrkvičky zapadající do série přístavů, přímořských krajin, lidí a zážitků, které jej na cestách provázely. Obraz pochází z autorovy pozůstalosti. Přiložen certifikát původu a pravosti.