galerie Pictura

olej, tempera, mastné křídy, plátno
22 x 27 cm

značeno vpravo dole: Šíma 1931
vlevo dole: Šíma

S velkou pravděpodobností vystaveno v Umělecké besedě 1932.
Varianta reprodukována v monografii: F. Šmejkal - Josef Šíma, Odeon Praha 1988, č. reprodukce 183
Nabízený obraz původně pochází z majetku malíře Františka Grosse

Z odborného znaleckého posudku PhDr. K. Srpa: " Způsob znázornění přírodních námětů, ke kterému se Josef Šíma dobral po polovině dvacátých let minulého století, jej přivedl ke zdůraznění některých, jež považoval za mimořádně nosné, aby se jimi zabýval i ve své práci, vznikající po druhé světové válce. Patřila k nim i „hmota“, vznášející se nad horizontálně položeným otevřeným trojúhelníkem, která byla pojmenována podle zelené barvy jako „keř“, jenž dostal ráz „oblaku“, vrhající stín na okrový trojúhelník. Šíma v tomto obraze vyjádřil svoji celkovou vizi světa, letícího přírodního útvaru nad rozprostírající se, ohraničenou krajinou. Oba tyto motivy jsou vymezené vůči nosné bílé ploše, tedy vůči abstraktnímu prostoru, v němž se odehrávají. Myšlenka letícího keře, utvářeného malířsky průzračně nanášenými zeleněmi a kresebně černými, vlnícími se liniemi tahů, nad esencí útvaru, odkazujícího k zemi, měla základní kosmogonický rozměr. Vztah obou útvarů byl vyjádřený dopadajícím stínem, který je nejtemnějším místem celého vyobrazení. Šíma tak zřetelně naznačuje, že světlo na celý výjev působí zepředu tak, aby byla zřetelně oddělena jasná a temná část vyobrazení. Proti klidné „zemi“ postavil autor dění, samo sebe formující v podobě keře. Máme tak souhrnně vystižený jeho základní životní námět, ve kterém se ocitl na pokraji abstrakce, jenž uskutečnil na svém oblíbeném formátu 22 x 27 cm (použil na několika obrazech, které zařadil na svoji samostatnou výstavu v Alšově síni Umělecké besedy, konanou v květnu 1932, takže lze předpokládat, že posuzovaný obraz byl jedním z vystavených děl). S názvy svých obrazů zacházel Šíma velmi volně, nicméně je zřejmé, že motiv vztahu keře a země jej v roce 1931, ze kterého obraz pochází, silně upoutal. Z tohoto roku je i rozměrnější obraz Letící keř (Krajina-světlo, 61 x 66 cm, dnes je v soukromé sbírce), a několik menších obdobných prací. Každé znázornění hlavního Šímova vztahu však dostalo jiné barevné a tvarové pojetí, zde šlo o kontrast formující se hmoty keře-mraku a pevně vyjádřené základny země, pohybu a stání, proměnlivého dění a abstraktního trvání, zastoupeného trojúhelníkem.
Obraz pochází z majetku malíře Františka Grosse.".

Jeden z nejvýznamnějších příslušníků meziválečné a poválečné avantgardy. Přední český i evropský představitel poetismu, magického realismu i surrealismu, jakož i abstraktní malby. Po studiu na pražské Akademii (prof. Preisler) cestoval po Evropě, poté byl učitelem kreslení na technice v Brně, od r. 1921 žil většinou v jižní Francii a v Paříži. Vystavoval v Topičově salonu, Aventinské mansardě, U.B. Alšově síni, Obecním domě Praha atd. V r.1920 spoluzakládal Děvětsil, později členem SVU v Brně, Umělecké besedy, ve Francii s mladšími surrealisty založil skupinu Vysoká hra (1927).