galerie Pictura

kvaš, akvarel, tuš, papír
35 x 50,5 cm

značeno vlevo nahoře: Emil Filla 31
na rubu č. 91 v kroužku

Dílo pochází z rozsáhlejší pardubické sbírky.
Obraz bude zařazen do připravovaného soupisu díla E. Filly.

Znamenité, spontánní dílo lyrického kubismu, pravděpodobně přípravné dílo pro větší obraz období brilantního Fillova kubistického vyjádření.

Z přiloženého odborného posudku PhDr. Rey Michalové, Ph.D.: Předložené dílo „Zátiší s mísou ovoce a sklenicí“ je originální, synteticky kubistickou, na vizuálně mimořádně působivém akordu černé a bílé barvy založenou prací Emila Filly, vůdčí osobnosti české avantgardy, bez jejíž mnohostranné tvůrčí aktivity si nelze středoevropskou kulturu dvacátého století představit. …. dílo je výrazově suverénní prací vzniklou na vrcholu malířových tvůrčích a životních sil (za rok oslavil Filla své kulaté jubileum soubornou výstavou v SVU Mánes v Praze a účastnil se protosurrealistické výstavy Poesie 1932). Nalézáme se v období, kdy autor, proslavený řadou tzv. „bílých zátiší“ (1926-1929), vycizeloval své vidění „mlčenlivého světa věcí“ k virtuozitě, jež zasluhovala „všechna chválivá adjektiva“ (B. Markalous).„Zátiší s mísou ovoce a sklenicí“ je kvalitní ukázkou Fillovy osobité výtvarné invence, kdy autor ztvárněnou kompozici v duchu zralého syntetického kubismu složitě „nehledá“, ale jako by zcela přirozeně „nalézá“ kreslířskou jistotou své ruky. Doteky štětce v liniích, plochách i dekorativních detailech jsou velkorysé, avšak současně prokazují důvěrnou znalost zobrazených věcí. Ve významu, jaký přisoudil bílé linii - tu úsečné, tu zvlněné v plynulém rytmu - nechává Emil Filla vzpomenout na svůj předcházející cyklus tzv. bílých zátiší. Umná výtvarná zkratka účinně charakterizuje ztvárněné předměty asociující bohatost gurmánských požitků. Navzdory bohatým grafismům nepůsobí kompozice nikterak roztříštěně či neklidně, ale vytváří vnitřně logický a maximálně jednolitý celek. „Zátiší s mísou ovoce a sklenicí“ Emila Filly je důkazem autorovy neutuchající tvůrčí potence, která dovedla z jednoduchého aranžmá a černo-bílého kontrastu vytěžit maximum výrazové síly. “

Malíř, grafik a sochař. Nejvýznamnější osobnost generace "Zakladatelů" (moderního výtvarného umění v Čechách), vůdčí osobnost Osmy, Skupiny výtvarných umělců, později spolku Mánes. Po kratší fázi obdivu E. Muncha a expresionismu nalezl osudově zalíbení v kubismu, ve kterém spoluvytvářel všechny jeho fáze. Velký vliv na Fillův umělecký rozvoj měly také jeho cesty po Evropě (především po Itálii, Francii a Německu), v letech 1907 až 1914 pobýval ve Francii, kde měl možnost setkat se i s takovými osobnostmi výtvarného života, jako byli Picasso, Braque, Gris, Chagall a Apollinaire. V průběhu první světové války žil Filla v Holandsku. V roce 1917 se pak seznámil s van Doesburgem a Mondrianem, se kterými spolupracoval při vydání prvního čísla jejich časopisu De Stijl. V letech 1919 až 1920 se Filla zapojil také do politického života, když pomáhal ustavit a poté vedl československé velvyslanectví v Haagu. Z pocitu ohrožení První republiky v druhé polovině 30. let pramení řada obrazů a plastik s tématikou „bojů a zápasů“. Po propuknutí druhé světové války byl Filla za svoje protinacistické smýšlení zatčen a vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, kde byl až do konce války. Po svém návratu byl Filla jmenován profesorem na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové.
Jeho tvorba po roce 1948 je věnována převážně krajině Českého středohoří – okolí zámku v Peruci, kde žil.