Aukční a komisní prodej, nákup za hotové, expertizy, poradenství, budování sbírek
english
česky

galerie Pictura

galerie pictura
Šimotová Adriena (1926 - 2014) Tváře, 1996
Evidenční číslo: EC-8557
Technika a rozměr:
koláž, pastel, papír
53 x 77 cm
Značeno:
značeno dole uprostřed: Adriena Šimotová 96
na rubu razítko: Vystaveno Galerie Moderna 2017
Prodejní cena: 341.600 Kč
Informace o autorovi:
Jedna z nejvýznamnějších představitelek umění 2. poloviny 20. století. Po studiu na státní grafické škole (spolužáci mj. Jiří Mrázek, jeho pozdější žena Daisy), studovala na Vysoké škole UMPRUM opět s Jiřím Mrázkem, Daisy, Jiřím Johnem (budoucím manželem). Na téže škole studují Věra Janoušková a Vladimír Janoušek. J. Mrázek ji seznámí s Václavem Boštíkem, se kterým se doživotně přátelí. 1953 v atelieru V. Boštíka výstava (Boštík, John, Mrázkovi, Kolíbal). Tato výstava je počátkem skupiny UB12, která byla oficiálně schválena v roce 1960. V roce 1960 první samostatná výstava Pastel a tempery - Lidová demokracie, od té doby jich je přes 100. Kolektivní výstavy od r. 1957, Výstava pěti, Alšova síň, Praha; od té doby jich jsou desítky. Zastoupena je ve sbírkách všech významných galerií v ČR a v mnoha zahraničních (např. Albertina Vídeň, The Art Institute Chicago, Musée d´ard moderne Paris, Musée National D´Art Noderne G. Pompidour Paris, Muzeum umění Kjóto, Muzeum umění Soul .
Dílo Adrieny Šimotové je spjato s pomíjivostí lidské podstaty.Její křehká a subtilní práce přímo laboruje s lidským objektem přes hedvábný papír, kdy buď své blízké, nebo přímo sebe v jakýchsi abstrahovaných autoportrétech detekuje skrz materiál pigmentu, aby vytvořila přímou tělesnou stopu zobrazovaného jedince. Z autentických svědectví vyplývá, že sama považovala na konci osmdesátých let objev modrého pojidla za výjimečný impuls své tvorby, který ji posunul od existencionalismu sedmdesátých let ke konceptuálnímu modelu let osmdesátých a devadesátých. Událo se to díky setkání s legendou francouzského konceptuálního umění Yvesem Kleinem, který vytvořil univerzální monochromní typ modré ultramarinové barvy. I pro Adrienu Šimotovou je do jisté míry typické, že až na sklonku svého života nalezla uspokojení a naplnění své tvorby v podobě experimentu s materiálem využívajícím svým charakterem jakousi dočasnost stopy lidské existence. Právě ona křehkost materiálů odpovídá její představě o universu našeho bytí na světě a je potvrzena i velmi tragickými osobními zkušenostmi (ztrátou svého muže – výtvarníka Jiřího Johna a svého syna). Stálý zájem sběratelů o generaci šedesátých let, kde Adrienino dílo získalo poprvé větší pozornost odborné veřejnosti (byla členkou skupiny UB12), řada zahraničních výstav včetně trvalého zastoupení jejích prací v pařížském muzeu Centre Georges Pompidou, praktický hlad a nedostatek po vrcholném období jejího uměleckého znovunaplnění, znamenají kromě možnosti získat spirituálně výjimečný artefakt také skvělé investiční zhodnocení.