Popis:Dílo představující Alegorii slávy pochází z 18. století a vychází přímo ze známého prototypu obrazu italského malíře Sebastiana Conca (1680-1764), který působil v Neapoli. Dílenská praxe v případě starých mistrů zahrnovala četné kopie, takže dnes je velmi obtížné rozlišit, co vytvářel mistr a co bylo dílem jeho často rozsáhlé malířské produkce, na níž se podíleli malířští kolegové. Pojem „kopie“ nelze v umění do roku 1800 vnímat jako méněcenný artefakt, ba naopak. Byl to projev replikace úspěšného námětu, na němž bylo lhostejné, kdo se podílí a což je také s odstupem času a našimi současnými metodami obtížné zjistit. Při tak rozsáhlé produkci slavných dílen – jako byly dílny P. P. Rubense nebo Anthony van Dycka, je přímo nemožné, aby monumentální zakázky zvládl jednotlivec, vytížený společensky, obchodně a řídící provoz tak rozsáhlého podniku.
Inovativní na kompozici zobrazující slávu je to, že oproti tradičnímu zobrazení ženské postavy v brnění a helmou, symbolizující sílu a vítězství, je personifikací andělská bytost s křídly. Tu provází malý putto jako asistenční figura držící zlatou korunu jako symbol vlády a moci, zatímco trubka leží vpravo dole u draperie jako aranžované zátiší. Vynechána je vavřínová ratolest. Hlavní figura okřídleného anděla v ruce třímá otevřenou knihu, do níž zapisuje významnou událost na věčnou paměť.
