Popis:vystaveno: souborná výstava V. Špály, Síň Mánes, Praha, 1925
Tuto kytičku věnoval Karel Čapek své budoucí manželce k 18. narozeninám. Obraz byl vystaven v Mánesu, což zvyšuje jeho sběratelskou i faktickou hodnotu.
Z odborného znaleckého posudku PhDr. R. Michalové, Ph.D.: "...Vystaveno: Souborná výstava Václava Špály (Oleje, akvarely, kre-
sby), Síň Mánesa, Praha, únor 1925 (razítko na zadní straně, vy-
staveno mimo katalog)
Předložený obraz „Kytky“ je originálním, kvalitním, smyslově la-
hodivým komorním dílem Václava Špály, jehož tvorba, jež dnes
patří ke klasickým a prověřeným hodnotám naší malby, přesáhla
již za autorova života hranice své země a byla oceněna meziná -
rodně.
Předložený obraz „Kytky“ představuje pozoruhodnou a cennou
komorní Špálovu práci z období začátku první světové války, kte-
rá předznamenává jak širší proud vitalistických tendencí pová -
lečného období, tak zájem samotného autora o žánr květinového
zátiší, kontinuálně rozvíjený po polovině dvacátých let.
Právě v tématu kytic objevil Václav Špála neuvěřitelné tvarové a
barevné bohatství, výrazovou plnost, až „polyfoničnost“. Jeho cit-
livosti ke smyslovým počitkům a fauvistickému rozehrání barvy
vyhovovaly skvostné koloristické orchestrace, jež stvořila příroda.
Je zajímavé, že autorovu lásku ke květinám, vyplývající bezpo -
chyby i z jeho „venkovanství“, jež ho odlišovalo od mnohých spo-
lužáků, prozrazují již slova v jeho raném skicáři: „Krásné květy
země! Kytka je má radost – radost očí, usmíření srdce. Ve vší krá-
se, v plném vypětí vzhlíží k slunci, k modré obloze. Se zelení i
s modrou oblohou hraje její smavá nádhera barev, pel, plný květ.
Kytka je kráska mlčenlivá, tyčí se jako sfinx odrážející vaši duši.“
Předložený obraz komorního formátu je krásnou Špálovou prací,
jež nechává uplatnit vznešenost, ladnost květin, zejména oblíbe-
ných měsíčků, jejich spění ke slunci, a to ve fauvistickém barev-
ném rozehrání oproti pozadí drženému v pozdější slavné „špálov-
ské modři“.
Lze se domnívat, že toto dílo dostal Karel Čapek od Václava Špály
darem - již na počátku války byli v intenzivním kontaktu a Čapek
korespondenčně informoval další představitele generace o malířo-
vě přesné adrese na uherské frontě i o jeho tehdejším neradost-
ném tuberkulózním stavu. Květiny, jako ty ztvárněné na posuzo-
vaném obraze, tak představovaly pro autora nesporné přitakání
životu uprostřed válečné vřavy.".
Informace o autorovi:Václav Špála studoval školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na Akademii výtvarných umění. Na začátku jeho tvorby se nechal ovlivňovat především zahraničními umělci. Byl to především E. Munch, který Špálu ovlivnil. Vedle zahraničních vzorů však nalezl shodu v uměleckém názoru se svými spolužáky, zakladateli Osmy. Zejména v období 1907 až do počátku desátých let. Později se jejich projev začal rozcházet, a to zejména v barevnosti. Špála se nenechal vychýlit ze svého prožití barvy a světla, tak jako ostatní velcí malíři z jeho generace, kteří pod vlivem Francouzů tlumili zářivé barvy, jak je předtím v expresivním výrazu používali a dávali přednost šedým a hnědým. Ne tak Špála. Následující léta bychom mohli označit za hledání osobitého stylu tvorby, v kresbách tuší si osvojoval umění fauvismu, později dochází k osobitě "špálovské" formě kubismu, tu opouští ve dvacátých letech. Byl člen S.v.u. Mánes, Skupiny výtvarných umělců a Tvrdošíjných, se kterou společně vystavoval. R. 1937 byl v Pittsburghu vyznamenán na mezinárodní výstavě 1. cenou. Špála maloval nejen krajiny, ale i portréty, květiny a různá zátiší s ovocem. Stejně jako za jeho života i dnes není žádná sbírka moderního umění 20. století bez ukázky jeho autentické tvorby kompletní.
