Informace o autorovi:Vincenc Beneš patřil ve svém mládí k nejaktivnějším členům generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Řadí se k tzv." Zakladatelské generaci" (moderního českého umění). Po expresivním období - vliv kolegů z Osmy, jakož i studijních cest do Drážďan a Berlína nastalo krátké období příklonu ke kubismu, který opouští ve 20. letech. Ve 30. letech převažuje v jeho díle vliv francouzských neoimpresionistů, který však syntetizoval do vlastního osobitého malířského rukopisu. Benešova tvorba 30. let byla ovlivněna jeho cestou 1931 do Paříže, kde spoluvybíral díla pro výstavu (Mladé umění Francie) Mánesa k otevření nové budovy. Tam znovu viděl díla Bonnardova (8 jich spolu s A. Justitzem vybrali pro výstavu). V.V. Štech v monografii V. Beneš (Nakladatelství Českých výtvarných umělců 1967) píše o příklonu k Bonnardovi jako jedné a vůbec poslední možnosti jak zachránit dědictví impresionismu, dát mu nový význam … ( „ … vedle vypjatě imaginativnosti surrealismu k sílícím nefigurativním tendencím“.)
