Aukční a komisní prodej, nákup za hotové, expertizy, poradenství, budování sbírek
english
česky

galerie Pictura

galerie pictura
Gross František (1909 - 1985) Zátiší s kytarou, (I. polovina 30. let)
Pořadové číslo: 33
Technika a rozměr:
olej, tempera, lepenka
40 x 30 cm
Značeno:
značeno vpravo dole: F.Gross
Popis:
Nabízené dílo je jedno z mála dochovaných ze série kubistických zátiší (většinou s hudební tématikou i vlastní interpretace Braqnova díla), které autor vytvářel v první polovině 30. let. Většinou tyto obrazy zůstávaly v majetku autora, stejně jako tento nabízeny, který předchozí majitel získal přímo z rodiny autora.
Vyvolávací cena: 200.000 Kč
Neplatná výše Vašeho limitu. min. částka 200.000 Kč
Potvrzuji svůj zájem účastnit se dražby v zastoupení formou podání limitu pro výše uvedené dílo.
Zadejte Vaše telefonní číslo
Na tomto čísle Vás budou naši operátoři během aukce kontaktovat.
Potvrzuji svůj zájem účastnit se dražby v zastoupení pomocí telefonického spojení pro výše uvedené dílo. V případě, že se nepodaří navázat telefonické spojení se zmocnitelem (dražba po telefonu), souhlasí zmocnitel s tím, že bude dílo pro něho vydraženo za vyvolávací cenu pokud nebude jiný zájemce.
Informace o autorovi:
František Gross po studiu u prof. Kysely (UMPRUM) se sešel se svým kamarádem z Nové Paky (jeho rodiště) Ladislavem Zívrem a během studií se již kolem r. 1928 seznámil se svým později nerozlučným uměleckým přítelem Františkem Hudečkem. 30. léta Gross osciloval od vlastní interpretace kubismu k surrealistickému projevu. Ve své kubistické tvorbě v letech 1930-33 plně respektoval postupy Picassa, Braque, Legera či Grise, jejich díla znal jak prakticky, tak především v teoretické oblasti na základě pečlivého studia literatury. Sám se ke kubismu připojil v pozdější době (vzhledem ke svému mládí) a neprošel analytickým období. Jeho kubistická tvorba je syntetická a především lyrická. Členství ve skupině 42 zasazovalo Grossovu tvorbu více do kontextu s civilizací. Rozpadem Skupiny 42, ke kterému postupně docházelo názorovými střety jednotlivých členů, a který byl definitivně nařízen politickým diktátem, se Gross ocitl v nelehké situaci; ve smyslu socialistického realismu nechtěl (neuměl?) malovat popisně. Několik let téměř netvořil. Jeho průmyslové krajiny, továrny a velké stroje v dolech byly zpracováním tematického okruhu započatého již v r. 1940. Byl jeden z mála autorů, kteří nejen dokázali v kritických 50. letech pokračovat ve svém původním projevu, ale naopak ho více překvapivě rozvíjel. Poněvadž jeho díla i přes politicky vítanou tématiku, měla vysokou výtvarnou hodnotu, nebyla vystavována na I. přehlídce čs. výtvarného umění (Jízdárna 1951). Předtím však je úspěšně vystavil v Topičově salonu (1949). Často a úspěšně vystavoval v zahraničí (Paříž 1946, Benátky Bienále 1948, Sao Paulo 1961, Bienále Benátky 1964 …) Po Skupině 42 se nechal přemluvit ke členství ve skupině Radar, jejímž byl opět vyčnívajícím členem a se kterou úspěšně vystavoval.